Pro většinu lidí znamená piercing jen ozdobu,nepotřebnou věc,dokonce i zbytečnost,pro mě to však znamená mnohem víc,je to pro mě srdeční záležitost,na každé zklamání pierc pomůže,ta bolest,to je přesně to,co nemocné srdce potřebuje.Nic nedokáže bolet víc,než srdce.
,,Můj první"
Můj první pierc je v nosíku. Nějak jsem se ani nerozmýšlela, protože jiné místo než nos nebylo jaksi přijatelné. Už od malička jsem chtěla mít pierc v nose a je to první věc na světě, kterou jsem moc chtěla a teď ji mám . Dne 15.listopadu roku 2007 se to stalo. Dlouho před tím jsem se rozmýšlela, ale pak se naskytla jakási neopakovatelná situace, tak jsem neváhala ani minutu. Přiznávám, že jsem se hodně bála, ale vydržela jsem toa na to jsem teď pyšná. Taky jsem to s ním neměla jednoduchý, byl pořát nemocnej, chudák. Ale jsem ráda a moc, že ho mám!!!!Je to moje největší lásenka a nikdy se ho nehodlám vzdát!!!!
,,Můj druhej"
Moje druhá nepřírodní dírka(pokud nepočítám dvě hlavní dírky v uších) byla v uchu:-D. No má ji sice každej druhej, ale mamka mi jaksi nechtěla nic jinýho dovolit. Tentokrát jsem se nebála vůbec a tomu se divím ještě teď.Všechno proběhlo v pohodě a já si tu mou dírku náležitě užívám.:-D
,,Můj třetí"
Můj třetí pierc je v pupíku. Tak ten nejdřív vůbec v plánu nebyl. Původně jsem si chtěla píchnout jazyk, ale ten mi mamka nedovolila. Pak moje nejlepší kámoška šla na pierc pupíku a mě se děsně zalíbil. Nevím jakto, ale ten mi maminka dovolila a razila jsem. Propíchnutí moc nebolelo, ale zato hojení...ja hrůza! Ale stejně jsem teď ráda , že jsem si nechala píchnout zoivna pupík.
,,Můj čtvrtej"
Jo,jo,píchla jsem si sama ucho.Totálně v pohodě,zatím nezlobí a je to pohoda.
,,Můj pátej"
Sice taky jenom ucho,ale když už nic,aspoň něco,to mi píchla kamojda...
,,Můj šestej"
Tak můj šestej je taky ouško,ale tentokrát trošku výš mno...helix.Zatím napohodu,jako srab sem si to nechala nastřelit,takže o bolesti nemůže padnout ani slovo...taky pohodář,ale furt se mi do něj motaj vlasy:-D